Haiku z diáře 2017
V kuchyni po ránu
po horizontu střech
bloudí ranní slunce
lesem antén
_ _ _
na zbořeništi noci
červeně bliká
časomíra elektrické trouby
_ _ _
je to jen sen?
v mé kuchyni snídá
Helena Christensen
_ _ _
šedivé ráno, osamělý hráč
vynáší srdcového krále
a koš do přeplněné popelnice
_ _ _
oranžové blesky za oknem
po ulici rachotí
popelářský vůz
_ _ _
v půl sedmé ráno
klapou dva podpatky
pod oknem kuchyně
_ _ _
pod okny popeláři
za žaluziemi nový den
šmíruje, jestli snídám sám
_ _ _
na hřebenu střechy hrdlička
sivá jako moje kuchyně
v šest hodin ráno
_ _ _
nitky ptačího zpěvu
protkaly šero za oknem
ráno je kimono gejši
_ _ _
první paprsky dne
v matném kovu spotřebičů
hledám záblesky ducha
_ _ _
černé sloupy tmy
podpírají trosky noci
a strop kuchyně
_ _ _
ranní slunce - ostřelovač
má na mušce
okno mé kuchyně
_ _ _
za oknem Černá věž
s rudýma očima jako já
v šest hodin ráno
_ _ _
zátiší s lednicí
digestoří a varnou konvicí
rána jsou stříbřitě šedá
_ _ _
ráno rozvěsí pentle
po stěnách kuchyně
vařím černý čaj
_ _ _
stačí zmáčknout knoflík
s kuchyňským robotem
už nejsem sám
_ _ _
rozmíchávám v šálku
standardní mletou směs
snění a probouzení
_ _ _
podmračené nebe
i kuchyně po ránu
pláčou za létem
_ _ _
další pondělní snídaně
z kávové sedliny věštím
příchod mesiáše
_ _ _
ovesné sušenky
v šálku earl gray
ráno navléklo šedý plášť
_ _ _
ráno z ložnice do kuchyně
celý můj život
je bed & breakfast
_ _ _
kuchyňská linka
horizont rodinného štěstí
se ztrácí v ranním šeru
_ _ _
ráno je zlatý šperk
v konvici bublá
snídaně u Tiffanyho
_ _ _
ranní světlo v žaluziích
cudné jak úsměvy Madon
z vatikánských sbírek
_ _ _
straka na okapu
kos na komíně
činžáky se probouzí
_ _ _
snídaně šampionů
sám v přítmí kuchyně
hledám poslední zbytky kafe
_ _ _
v měsíci září
kuchyně už prochladla
nebudu Tě vídat
_ _ _
rozbité noci
ráno na kuchyňské lince
slepuju svůj život
_ _ _
k snídani
včerejší předsevzetí
ovesná kaše a jablko z ráje
_ _ _
vytrácí se noc
stříbrné kuchyňské spotřebiče
ještě pospávají
_ _ _
unést ten smutek
a ranní deště za oknem
studené radosti podzimu
_ _ _
stažené žaluzie
prostoupil duch svítání
říjen se budí v mlhách
_ _ _
v šest hodin ráno
u plynového sporáku
jsem muž na pokraji vzplanutí
_ _ _
slunce v okně
najednou vidíš prach
a svůj život a tolik chyb
_ _ _
moje rána
zalitá deštěm listopadu
a kávou Tchibo Gold Selection
_ _ _
střechy činžáků
vzhlížejí k šedivému nebi
město čeká na sníh
_ _ _
úsvit vše mění
teď chci být i v lásce jiný
po ránu lžička medu
_ _ _
další šedé ráno
nebe nad městem si brouká
A Whiter Shade of Pale
_ _ _
otvírám okno
ranní mlha z ulice
zamrazí až v srdci
_ _ _
prosincový déšť
se leskne na střechách
studí mě, na co pomyslím
_ _ _
otvírám okno
do říjnového rána
andělé pokašlávají na římsách
No direction home
do hotelů
vleču s sebou
prach a dusno vlaků
_ _ _
nepřehledný horizont života
kdo je na cestě sám
večeří bagety u benzínky
_ _ _
hořká a kyselá
vůně loňského listí
jaro je ještě nesmělé
_ _ _
nažloutlé přítmí ubytovny
krucifix a televizor
biskupství Litoměřice
_ _ _
jinovatka na temelínských věžích
za mrazivým horizontem
vjedu do náruče démona
_ _ _
ve vlaku do Loun
zpívám s Bobem Dylanem
no direction home
_ _ _
v hotelu Žórž ve Lvově
na ohmatané klice
Balzakův župan
_ _ _
propadám se do bláta
a do samoty
na cestě mezi poli
_ _ _
na sněhu obtisknutý anděl
od něho vedou
dětské stopy
_ _ _
hejno polních ptáků
se vzneslo z bílého obzoru
na skle zimní směs ostřikovačů
_ _ _
ve stanici Vlkov
po obou stranách tratě
stříbrné rybníky
_ _ _
TGM Café, Přerov
jste tu jediný host, pane
secesní lokál mě zahrne
velkolepě zdobenou samotou
_ _ _
vlak poplašil husy
zahrádka u trati
rychle mizí
_ _ _
miniatury ulic a domů
Lisabon jako mědirytina
airbus jde na přistání
_ _ _
pestrá louka nad tratí
dunění kolejí
řítím se létem
_ _ _
blondýnka v recepci
kostým v barvě očí
Hotel Bismarck, Düsseldorf
_ _ _
v berlínském bistru
mi hlásí chytrý telefon:
umřel Petr Šabach
_ _ _
Berlin – Tempelhof
děti pouštějí draky
na opuštěném letišti
_ _ _
šťáva z broskví
červen rozpálí parapety
otevři okna létu
_ _ _
vanilková letuška
v uličce oblak parfému
pod námi Kyjev
_ _ _
ve stanici Náměšť
padl na mně smutek
z principu příjezdů a odjezdů
_ _ _
Goldener Reiter
v dešti na drážďanském mostě
myslím na Kurta Vonneguta
_ _ _
laciná ubytovna
a můj román na polštáři
plný záložek z vlakových jízdenek
_ _ _
ve Vlkošu
se staví jen na znamení
za kukuřičným polem Bzenec
_ _ _
v Jihlavě se přepřahá
z elektriky na diesel
seru si to do Brna!
_ _ _
ve stanici Kardašova Řečice
vzpomenu na Majku Čecha
ahasvera na věčnosti
_ _ _
modré chrpy mezi pražci
bleďoučká červeň rtů
dívky v kupé
_ _ _
sešlapaný koberec
další hotelový pokoj
co voní samotou
_ _ _
dívka v letních šatech
pod bílým lemem
opálená lýtka
_ _ _
nádraží v Protivíně
a žhavá pečeť Slunce
tvé oči jsou mé nebe
_ _ _
na plátně
a v plném slunci
navždy mladý Alain Delon
_ _ _
moje láska plyne
jako když pomalu teče řeka
pod strání u Purkarce
_ _ _
déšť se protlouká k ránu
na stříšce balkonu
v říjnu umřel Listopad
_ _ _
polykám kilometry
u silnice sečou kukuřici
Humpolec Rozkoš
_ _ _
týden knihoven
říjnovým vlakem na Vysočinu
chci poslouchat jen déšť
_ _ _
ve Žďáře
Santini jede v kočáře
spím v hotelu U labutě
.
>>> zpět na Texty <<<